Proces truchlení
1. Uzdravit se ze ztráty milovaného člověka vyžaduje víc než jen čas
Když si ale ponecháme dostatek času na truchlení, můžeme se postupně vymanit z tlaku, který na nás zármutek vyvíjí. Pochopení významu a hodnoty procesu truchlení nám umožní přijmou smrt jako nevyhnutelnost a toto přijetí je hlavním krokem na cestě k uzdravení.
2. Zármutek je univerzální, ale truchlící jsou rozdílní
Zármutek má typický průběh, ale jednotliví truchlící jej prožívají odlišně. Povědomí o jeho klasickém průběhu je užitečné pro poskytnutí vzájemné pomoci a podpory. Aspekt jedinečnosti umožňuje truchlícím, aby si pomohli také sami, a podporující osoby navede v tom, jak s truchlícími jednat a co jim říci.
3. Šok nás zasvětí do procesu truchlení
Když nám zemře někdo blízký, opustí nás všechny síly. Cítíme se jako omráčení, v tranzu. Příroda nás takto chrání před tragédiemi. Délka a hloubka tohoto stavu se liší podle toho, jaký byl náš vztah k zemřelému, jaká byla příčina jeho smrti a také zda k ní došlo náhle nebo zda se dala očekávat. Šok, který nastane, nám umožní vstřebat danou událost a začít se přizpůsobovat nové situaci. Vedení ze strany pečujících lidí může být pro truchlící oporou. Jak otupělost postupně slábne a posiluje se aspekt přijetí, získáváme znovu kontrolu nad svým životem.
4. Zármutek může vést k depresi
Truchlící běžně pociťují osamění a někdy zažívají depresi, ale v různé míře. I tato bolest postupně přejde a být sám neznamená, že musíme být osamělí. Prosba o pomoc je klíčem k zmírnění osamělosti a k překonání deprese.
5. Zármutek škodí zdraví
Duševní a emocionální rozrušení vyvolané úmrtím blízkého člověka způsobuje fyzické vyčerpání a náchylnost k různým nemocem. Truchlící někdy zapomínají na zdravou stravu a fyzickou aktivitu a naopak se uchýlí k nadměrné konzumaci alkoholu, léků nebo cigaret. Někdy je nutné, aby příznaky zdravotních obtíží posoudil lékař a aby stanovil jejich příčiny a vhodnou léčbu.
6. Truchlící potřebují vědět, že se jedná o normální proces
Po smrti blízkého člověka vypadá naše budoucnost velmi nejistě. Tváří v tvář neznámému můžeme zpanikařit a dostat strach žít život bez člověka, který nás opustil. Panika brání soustředění a oddaluje moment, kdy přijmeme konečnost smrti. Máme tendenci uchýlit se do ústraní, vyhýbat se lidem a odmítáme zkoušet nové věci. Někdy můžeme mít dokonce pocit, že jsme přišli o rozum. Trpělivost s námi samými a ochota přijmout pomoc nám pomůže záchvaty paniky překonat a zajistí nám klid v duši.
7. Truchlící trpí pocitem viny
Po smrti blízkého člověka se mnozí lidé obviňují, ať už ze smrti samotné nebo z chyb, kterých se dopustili ve vztahu. Všichni jsme v minulosti dělali chyby a nejlepší reakcí na ně je upřímná lítost. Nepřiměřeně velké výčitky ale škodí duševnímu zdraví a brání uzdravení. S pocity viny, ať už jsou oprávněné či zveličené, nám může pomoci blízký přítel nebo poradce, kterému důvěřujeme.
8. Zármutek vyvolává hněv
Truchlící lidé si často kladou otázku: „Proč?“ „Proč on?“ „Proč já?“ „Proč teď?“ „Proč takto?“ Na většinu z takových otázek ale neexistuje žádná odpověď. Frustrace potom vyvolává vztek a hněv. Máme potřebu někoho obviňovat: Boha, doktory, duchovní, sami sebe a někdy dokonce i zesnulého blízkého. Když přijmeme fakt, že na otázku „Proč?“ není odpověď, můžeme se místo toho začít ptát, co dělat, abychom se srovnali s tím, co se stalo. A to je chvíle, kdy se začneme zbavovat hněvu a vydáme se cestou naděje.
9. Pro truchlící jsou typické emocionální otřesy
Smrt blízkého člověka naruší emocionální rovnováhu. Různorodost a intenzita prožitků v této době se může zdát ohromující. Jiní truchlící lidé a poradci nám mohou pomoci tyto pocity pochopit a poradit, jak k nim přistupovat. Když postupně porozumíme tomu, co prožíváme, můžeme nalézt vhodné způsoby, jak dát svým pocitům volný průchod a jak je konstruktivně využít.
10. Truchlící často postrádají směr a cíl
Během procesu truchlení je někdy těžké se soustředit. Známé a běžné činnosti se nám zdají příliš obtížné. Je pro nás jednodušší snít o tom, co bylo, nebo si představovat, co mohlo být. Když se naučíme být vděční za minulost a začneme hledat možnosti, které máme do budoucna, bude toto období pouze přechodnou fází a ne trvalým stavem.
11. Uzdravení dodává truchlícím naději
Chce to sice čas a úsilí, ale truchlící postupně pocítí naději. Naučíme se vyjadřovat své pocity beze studu a bez omluv. Ceníme si vzpomínek, i když jsou hořké i sladké zároveň. Začneme se starat a zajímat o ostatní. Přijímáme rozhodnutí a neseme za ně odpovědnost. Na příkladě jiných truchlících, kteří se uzdravili, můžeme objevovat a rozvíjet svůj vlastní potenciál.
12. Truchlící se opět postaví na nohy a začnou znovu žít svůj život
Truchlící postupně uznají a přijmou uzdravující skutečnost: zármutek mě změnil, ale nezničil. Zjistil jsem o sobě něco nového. Můžu navázat na své silné stránky, které jsem objevil díky nepřízni osudu. Už nejsem tím, kým jsem byl, ale jsem to stále já a na budoucnost nahlížím s důvěrou. Život stojí za to žít, protože jsem schopen milovat a být milován.